Vánoční aranžování v Postřižíně

Ráda bych Vám napsala o této malé akci, však velmi příjemné a komorní.

Kdysi dávno pradávno, ještě z dob Karlínského květinářství – mimochodem úžasného, ale bohužel sídlícího na rohu Sokolovské a Šaldovy ulice, mimo hlavní proud lidí a to bylo také důvodem jeho zániku – jsem se dostala k přátelství s tehdy slečnou, dnes už paní a mladou maminkou, Lenkou.

Lenka mě po x letech kontaktovala, že se přestěhovala a dnes tráví mateřskou „dovolenou“ na malé vsi Postřižín – kousek od Prahy. Byla zima, kousek před vánoci, a Lenka měla nápad, udělat akci – workshop pro všechny ženy chtivé výroby adventních svícnů. Nemohla jsem této milé nabídce odolat a tak jsem kývla.

Velmi mě překvapilo, že pro mě a hromadu tašek od Ikey plných materiálu, přijel v sobotu sám pan starosta a jelo se na akci. Probíhala přímo na městském úřadu, kterým je roztomilý malý domeček. Akce byla v společenské místnosti, kde si mohou sousedé pořádat zájmové aktivity, mají zde například jógu a vše slouží jako klubovna, což se mi velice líbilo. V dnešní době anonymity jsou taková bohulibá místa, kde si není potřeba hrát na úspěšné a krásné (i když samozřejmě jsme), hotovým darem.

Už přivítání bylo skvělé, místnost voněla jako les a vánoce … byla plná chvojí a šišek, které pro nás nařezali a dovezli chlapi ze vsi, aby ženským udělali radost. Dámy přivezli cukroví, připravili jednohubky a v rohu stál velký hrnec horkého svařáku. Jeden stolek sloužil tedy jako rautový s tím, že domácí je domácí, co vám budu povídat. Bylo překvapivé a moc milé jak komunita drží po kupě.

Vánoční cukroví

Aranžování mi silně připomínalo draní peří, bylo to plné legrace, ale i tichého sklánění se nad prací. Podíleli se maminky i dcerky, každá šikovná žena s kreativním duchem. Pan starosta s podivem působil, že ho akce zajímá, často vidím, že muži rádi pozorují, jak ženy v zápalu kreativity tvoří … ano tuto energii můžeme dávat na obdiv. Zdrželi jsme se do pozdního večera. Padlo spoustu nápadů a plánů kdy se zase sejít. Vypíchla bych hlavně jeden, co mě nejvíce zaujal, byla to jarní výzdoba místní kapličky, kterou si místní svépomocně udržují.

Odvoz jsem měla zase zajištěný a odcházela s perfektním pocitem a radostí v srdci. Cestou zpět byla taková mlha, že nebylo vidět na pár metrů. V autě jsme poslouchali Richarda Müllera … no co víc si přát.

Tímto děkuji hlavně Lence Michnové.

Přeji, aby Vaše komunita měla více takových akcí a ať si vzájemně pomáháte 🙂 .

Zatím žádné komentáře.

Přidat komentář: